Přejít k obsahu

Predátorské časopisy a nakladatelství

OA-predatorPredátorské časopisy (scam journals) jsou o nepravé OA časopisy, tj. podvodné časopisy, jež jsou založeny pouze pro generování zisku prostřednictvím neoprávněného vybírání autorských poplatků. Dalším typem jsou tzv. hijacked journals, tj. podvodné časopisy, které si neprávem přivlastňují identitu odborného vědeckého časopisu a na první pohled jsou identické se skutečným časopisem. Poprvé na problém upozornil Tim Hill v roce 2008, ale v posledních letech se ve světě akademického publikování tyto případy množí. Zatímco v roce 2011 bylo predátorských časopisů přibližně 18, v roce 2016 jich je evidováno už 1211.

Publikováním u predátorů se snižuje nejen důvěryhodnost autora, ale rovněž důvěryhodnost instituce a vědecké obce vůbec. Některé články publikované u predátorů vykazují nízkou kvalitu, mají minimální přínos pro šíření vědeckých poznatků a rozvoj vědeckého poznání. Autoři si publikováním u predátorů uměle navyšují publikační činnost s cílem získat vyšší ohlas své práce.

Jak poznat predátorský časopis?

Většina predátorských časopisů vykazuje tyto společné znaky:

  • (téměř) žádné překážky při publikování zaslané práce (přijmou vše, za co autor zaplatí)
  • absence recenzního řízení, fiktivní recenzní řízení, nedostatečně popsaný proces recenzního řízení
  • podmíněné placené členství v neexistující organizaci
  • nedodržování publikačních standardů
  • nevybíravé, vtíravé až agresivní oslovování potencionálních autorů – přispěvatelů i recenzentů prostřednictvím e-mailu
  • uvádění jmen známých světových vědců v redakčních radách bez jejich souhlasu a vědomí
  • členové redakční rady nemají přesně uvedené afiliační údaje
  • redakční rada má málo členů nebo není mezinárodní
  • nedostatečné kontaktní údaje
  • nepravdivá indexace známými databázemi
  • vlastní metriky hodnocení časopisu, falešný impakt faktor, falešné ISSN, DOI či jiné neexistující identifikátory
  • plagiátorství v publikovaných textech
  • zneužívání názvů známých časopisů (vyberou si známý časopis nebo konferenci a mírně změní název)
  • příliš obecná jména časopisů jako např. EuropeanScientific Journal nebo International Journal of World Research atd., příliš široký záběr témat

Více kritérií, jak poznat predátorských časopisech najdete na stránkách Jeffreye Bealla z Univerzity of Colorado.

Seznamte se s publikační etikoutransparentností publikování, s platformou Derivace o zodpovědném publikování, s publikačními poplatky a s typy recenzního řízení:

  • otevřené/transparentní = recenzent a také autor je informován, kdo je autorem a recenzentem zaslaného rukopisu
  • jednostranně anonymní = recenzent zdá jméno autora, autor nezná jméno
  • oboustranně anonymní = autor ani recenzent navzájem neznají svá jména
  • dvouúrovňové řízení = pokud je rukopis vrácen autorově k úpravě, recenzent dostane znovu k přečtení upravený rukopis; v případě drobných úprav postačuje kontrola editora
  • jednoúrovňové řízení = recenzent dostane rukopis pouze jednou, další čtení a úpravy zajišťuje editor na základě doporučení recenzenta
  • otevřené komentování = komentáře od kolegů/čtenářů k publikovanému článku; autoři jsou vyzváni, aby se ke komentářům vyjádřili.

Před publikováním v OA časopise si prohlédněte webovou stránku časopisu a podívejte se do seznamů scam journals a hijacked  journals, které sestavil Jeffrey Beall. Seznam podvodných časopisů, v nichž publikovali čeští vědci a byli jim uznány body v RIV sestavil Daniel Munich. Prohlédnout si můžete také databázi hodnocení otevřených časopisů od publikujících autorů QOAM.

Jak postupovat při ověřování predátorských časopisů a nakladatelů naleznete na stránkách Think-Check-Submit nebo na českých stránkách Vím, kde publikuji. Podrobný materiál o predátorech sestavila Masarykova univerzita v Brně a podívat se můžete také na prezentaci Vědec versus predátor.

Zkontrolovat můžete také seznam podvodných metrik. Tyto metriky napodobují scientometrické indikátory z databází Web of Science Core Collection a Scopus. Podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací jsou relevantní pouze impakt faktor, indexace časopisu ve Web of Science, v databázi Scopus nebo uvedení časopisu v seznamu recenzovaných časopisů. Podívejte se na seminář o pronikání predátorů do databáze Scopus.

Jak poznat predátorského nakladatele?

  • publikování velkého množství titulů v nízkém nákladu
  • omezený počet autorů, jejichž publikace vycházejí v tisícových nákladech
  • často oslovování doktorandi k vydání disertačních prací
  • absence recenzního řízení
  • malé výrobní náklady, předražené tituly
  • nízká úroveň editorské činnosti (chyby v publikacích apod.)

Zkontrolujte si, zda se nakladatelství nenachází v seznamu predátorských nakladatelů a prohlédněte si také asociaci nakladatelů open access časopisů OASPA.

Pozor si dejte také na predátorské konference!

Jak poznat predátorské konference?

  • vybírání konferenčních poplatků
  • nejedná se o odbornou konferenci
  • propagování na stránkách společnosti WASET
  • nutnost kontroly organizátory a instituce vydávající konferenční příspěvky
  • kontrola místa konání, kontaktních údajů, programu
  • informace od kolegů
  • Je konference zařazena na Global Even List?
  • Je konference na indexu CPCI?
  • služba ConferenceAlerts

Tipy proti predátorům:

  • kontrola časopisu/nakladatele/konference ještě před publikováním!
  • ověřené kanály – Web of Science, SCOPUS, ERIHplus, Directory of Open Access Journals, Open Access Scholarly Publishers Associtation, ROAD
  • nereagovat na nevyžádané e-maily, které vyzývají k publikování
  • při pochybnostech hledat více informací, pomoc knihovny
  • etická směrnice univerzity o publikování u predátorů
  • seznam doporučených a podezřelých periodik
  • elektronická nástěnku pro rukopisy v rámci pracoviště (nahrávání před odesláním do časopisu)
  • schvalovatel textu v OBD

Patička